Lesbické filmy cecky

lesbické filmy cecky

Follando pelirrojas follando ver videos maduras espanolas porno de tios videos porno pollas grandes xxx ver videos tetas travestis follando lisa ann hd porno en español anastasia devine maduras sex sexo lesbico chicas negras desnudas buscar videos porno gratis maduras pajas negros follando despedida de españolas follando pajas mujeres vestidas y tetonas x-art gratis videos trabestis porno duro español porno de lesvianas porno videos x videos porno follando milfxxx sexo anal primera vez porno familiar porno abuelas peludas vídeos porno gratis pelicula porno casting xx gratis anime porn videos pornno casting pelis porno gratis videos porno gratis melani rios zorras lesbianas muy grandes corridas de tetas naturales hombres desnudos sasha grey follando porno negros follando francheska jaimes ver videos porno español gratis lisa ann maduras.

cumlouder porno de parejas shakira voguel corridas femeninas grandes porno wicked porn hentai vidios porno de guarras gratis actor porno gratis alexi texas madura caliente samantha bentley tetona follando gratis sexo porno sexo asiatico sexo gorditas videos teens gordas sofia rose xxx xx hotporn porno xxx porno gitanas porn follada enseñando el mejor porno negros travestis cordoba videos pornoxx mujeres chupando pollas negras cachondas videos porno de fiesta porno negro porno completos porno gratuitos porno gratis videos hentai hd gorditas folladoras porno gratis xxx asiaticas masaje erótico porno gra videos porno español videos de lesbianas comiendose el coño maduras ver vidios pprno coños peludos videos pornos gratis bbw porno gratis pornstars ver porno viejas muy porno amateur viejos porno.

cumlouder guarras amateur interracial latinas follada video porno en español tias buenas xxx porno gratis latinas folladas tetonas ama de viejas peludas gordas follando silvia rubi peliculas porno modelos porno gratis viejas follando duro coño videos muy grandes actrices porno gratis mia magma porno bueno porno viejas muy zorras peludas follando mujeres maduras cachonda videos porno gratis de madura caliente chochos jovenes follando videos porno videos porno squirting follando por no culos gigantes sexo en español gratis xxx gratis sexo por el fontanero videos porno cuarentonas xxx conos peludos hd como follar gordas y desnudas cachondas gratis trios porno chicas buenas videos pornos de solteras porno pornstars famosas es.

..

: Lesbické filmy cecky

Něžné milování prcinky Plátno se stává průhledem do skutečného světa, v němž sledujeme příběh opojné, vášnivé, trýznivé, sebezničující a ve výsledku osvobozující lásky, jejíž jednotlivé peripetie se vám zadřou pod kůži s takovou intenzitou, jako byste tu milostnou romanci prožili vy sami. Stává se bránou do jejich vnitřního prožívání, které podává způsobem, jenž je naprosto fascinující. Překvapivě dobře však kreslí a jak se ukáže, je nadána mimořádnou inteligencí. Navzdory společenským rozdílům se zrodí mezi dívkami křehké přátelství. Jak již bylo řečeno, to erotické napětí mezi nimi by se dalo krájet.
Foot fetish honeni kundy Czechav gay sex
M seznamka rozzlobenimuži Sex v kabince prague girls
SEX V BORDELU SEX VIDEO CZ Swinger party video vyprask video
Lesbické filmy cecky

Jak ale může dopadnout láska plavovlasé krásky s tváří filmové hvězdy a intro Aby udělal radost svému synovi, který si chce vzít dceru konzervativního senátora, musí homosexuální pár s nočním klubem předstírat, že žijí jako spořádaní diplomaté - a jako muž a žena. Mikeov život komplikuje narkolepsia, choroba, pri ktorej znenazdajky upadáva do spánku pri tej najnemožnejšej príležitosti.

Scott svojím spôsobom života rebeluje Příběh Mary Griffith natočený podle skutečné události ukazuje silně nábožensky založenou americkou rodinu, která žije v dokonalosti do té doby, než se Bobby Griffith svěří svému staršímu bratrovi, že je gay. Matka Sigourney Weaver posedlá Caesar pere špinavé peníze gangu. Jeho přítelkyně Violet se ale setkává s Corky, kterou zrovna propustili z basy, a společně davají dohromady plán, jak Ceasarovi od peněz ulehčit.

Když před 25 lety přišel do kin Jurský park a zlomil všechny rekordy návštěvnosti, slávu sklízel hlavně režisér Steven Spielberg a trikaři z ILM.

Ale ti všichni vděčí za nápad s dinosaury autorovi knihy, podle které film vznikl. Spisovatel Michael Crichton má na svědomí i další skvělé nápady včetně aktuálního seriálu Westworld.

Přemýšlíte, kam v létě vyrazit na dovolenou? A co takhle Francie? I kdybyste nakonec do letadla do Paříže nebo na slunnou riviéru nenasedli, vždycky si můžete pustit tuto desítku filmů, která vás do Francie alespoň na pár hodin pocitově přenese.

Jen nezapomeňte na dobré víno, sýr a nějaký ten croissant, ať je zážitek kompletní. Pokud na hlavu nasadíte baret, máte vyhráno. V českých kinech slušně boduje drama Escobar, ve kterém sledujeme pohnutý osud slavného mexického drogového krále Pablo Escobara.

Mona touží zažít něco, co vybočuje z prázdnoty jejího každodenního života. Chce pryč, chce utéct od bratra a ve velkém domě s rozlehlou zahradou, kde tráví léto Tamsin, nachází to, po čem toužila. Učí se poznávat filozofy, skladatele, pije to nejlepší víno. Navzdory společenským rozdílům se zrodí mezi dívkami křehké přátelství. Spojují je mimo jiné i jejich zážitky se smrtí blízkých. Moně zemřela maminka na rakovinu, Tamsin zase sestra Sadie na následky anorexie. A také něco víc, co přerůstá do intimní roviny.

Dívky se spolu smějí, tancují, líbají se. Přátelství se rychle mění v erotický vztah, zobrazený s velkou cudností. Mona však před koncem prázdnin poznává, že ji Tamsin lhala a že ji využila v okamžicích letní nudy. Mona se s tím však díky své silné osobnosti dokáže vyrovnat. Britský režisér polského původu Paweł Pawlikowski Žena z pátého patra, Ocarem za nejlepší zahraniční film ověnčená Ida natočil komorní prázdninový příběh podle stejnojmenného románu Helen Cross.

Převzal z něj však jen ústřední motiv vztahu dvou dívek z odlišných sociálních vrstev. Pominul tak umístění děje do období bouřlivých hornických stávek v osmdesátých letech a naopak přidal postavu Monina bratra Phila. Zredukováním počtu postav vypíchl onu opojnou, komickou i tajemnou romanci dvou odlišných dívek, jejichž charaktery se v průběhu vyprávění vybarvují.

Ve spolupráci s polským kameramanem Ryszardem Lenczewským pak akcentoval vizuální stránku v malebných impresionistických obrazech krajiny i pečlivě vybraných interiérů. Jednoznačnou dominantou však je souhra obou mladých hereček, podávajících civilní a naprosto přesný výkon.

Příběh učitelky literatury a poezie Simone Diane Gaidry a její studentky se odehrává na střední soukromé katolické škole. Problémová a rebelantská dcera senátorky Tillmanové Annabelle Erin Kelly je sem poslána svou matkou za trest poté, co byla vyloučena ze dvou předešlých škol.

A hned po nástupu si Annabelle svým chováním a oblékáním proti sobě postaví vedení školy. Představená školy, matka Immaculata Ilene Graff , na ni naléhá, aby se podřídila řádu školy a sundala budhistický růženec, který nosí na krku.

Jak se později svěří, dostala ho od první osoby, do níž byla v životě zamilovaná. A tou osobou nebyl muž. Se svou orientací se svěří na dívčím dýchánku trojici svých spolubydlících z koleje. Zakřiknutá Colins vyniká v hodinách literatury slohovými pracemi, ale trápí ji psychické problémy, kvůli nimž si fyzicky ubližuje. Vůdčí party Cat si ji za to nemístně dobírá, Kristen se snaží být neutrální.

Výrazná Annabelle vztahovou hierarchií mezi čtveřicí dívek řádně zamíchá, i když se nesnaží v souboji dvou rebelek s Cat zbylé dvě dívky přetáhnout na svou stranu. Mnohem víc ji zajímá někdo jiný. Její učitelka Simone, které dává od prvních chvil najevo, že ji přitahuje.

Citlivá, empatická a přemýšlivá Simone se vůči jejím dravým návrhům snaží zachovat dekórum. Až příliš jasně a zodpovědně si uvědomuje případné důsledky podlehnutí citu ke své studentce. Pomineme-li stejnost pohlaví a naprosté tabu vztahu učitel-student, pak je tu ještě nezletilost Annabelle. Annabelle se snaží pomáhat, přemlouvá ji, ať tolik nevzdoruje, ale i ona cítí, že jí dívka není lhostejná.

Přichází první letmé doteky, pohledy, postupně flirtování tak žhavé, že by se jím dál krájet prostor mezi nimi. Učitelka sice udržuje vztah se svým kolegou, ale oba cítí, že to není ono.

Mnohem lépe se cítí s Annabelle, kterou pozve během jarních prázdnin do svého domku na pláži. Tam dívka objeví na stole dopis od mladé ženy Amandy, o níž jí předtím její profesorka sdělila, že si byly blízké a že zemřela. Zde jí pak vyjeví plnou pravdu. Ona mladá žena z fotografií, jimiž se často probírá, nezemřela, ale opustila jí a tím jí zlomila srdce. Ono otevření se sobě navzájem pak vrcholí na školním večírku, kde Annabelle zpívá na pódiu skladbu. Dívá se své učitelce upřeně do očí a ona ví, že její milostný obsah je určen jen jí.

Simone musí na vzduch, Annabelle jde za ní a poprvé se společně milují. Ona vášeň, něha, důvěra, vše co bylo dosud potlačováno, se najednou v jednom milostném aktu propojí.

Jejich románek je ale prozrazen a matka Immaculata teta Simone povolává na školu vládní úředníky. Simone s nimi odjíždí v autě a Annabelle jí tiskne do ruky onen budhistický růženec, na němž tolik lpěla. Přichází do jejího pokoje, kde se ještě před pár hodinami milovaly a nachází tam své fotografie. Film ale obsahuje ještě alternativní závěr na DVD, kde se obě ženy potkávají v domku na pláži.

Loving Annabelle je celovečerním debutem režisérky Katherine Brooks , který posbíral množství festivalových ocenění.

Autorce se v ní podařilo zachytit vášeň mezi učitelkou a její studentkou skrze pohledy a doteky se silou takřka hmatatelnou, k čemuž napomáhají herecké výkony obou svůdných představitelek.

Jak již bylo řečeno, to erotické napětí mezi nimi by se dalo krájet. Vztah dvou lesbiček ve středním věku naruší a rozvrátí objev muže, který se kdysi stal anonymním dárcem spermatu, poslouživším při umělém oplodnění jejich touze po vlastních dětech. Tyto dospívající děti, starší osmnáctiletá dcera Joni Mia Wasikowska , mířící po prázdninách na univerzitu, a její o tři roky mladší bratr Laser Josh Hutcherson , se nyní rozhodnou biologického otce najít a poznat. Mise je úspěšně splněna a oni zjišťují, že u obou jde o stejného dárce.

Eskalaci vzájemných sympatií a projevovanou radost z obohacení o prvek, který zúčastněným v jejich životě chyběl, ale nesdílejí v rodině všichni stejně. Zvláště Nic Annette Bening , zastávající až dosud v rodině dominantní, chtělo by se říci mužskou roli, jen stěží může se svým upjatým chováním konkurovat světáckému kouzlu nově příchozího Paula Mark Ruffalo.

Neznámý cizinec, uchvacující z jejího pohledu její nejbližší, zafunguje jako katalyzátor i spouštěč nahromaděných problémů, které začnou rozleptávat zdánlivě harmonické rodinné soužití. Paul je přitažlivý muž ve středním věku, který si začne roli znovuobjeveného tatínka náramně užívat.

Svým potomkům imponuje bezstarostným přístupem k životu, nezatíženým jako u jejich matek odpovědností rodičovské výchovy. Jeho frajerská uvolněnost, v kombinaci se schopností empatie, se stane pokušením a zkouškou nejen pro děti, ale i pro Jules Julianne Moore.

To, jak v ní obstojí či spíše ne, se stane příčinou kolize ve vztahu dvou partnerek, jež se přenáší i na jejich děti. Nečekejte ale žádné bergmanovské dušezpytné rodinné drama, v němž by se pod tíhou mravního selhání začaly obnažovat staré křivdy.

Režisérka Lisa Cholodenko ve svém čtvrtém celovečerním filmu klouže víc po povrchu a skrze své hrdinky ukazuje cestu na konstruktivní řešení manželských krizí. Rodina a letitý vztah, založený na vzájemné důvěře a porozumění, je podloží, na němž se musí dál stavět, i když se jeho konstrukce otřásla v základech. Obě herečky odvádí přirozené výkony, jež nás odzbrojí svou civilností a přesvědčivostí, nebojící se i emočně vypjatějších poloh.

Snadno jim i přes rozhádanost uvěříme hluboký cit, jenž je spojuje. Bohužel způsob, jakým jsou zde prezentovány lesbické sexuální scény, nevyvolává tolik vzrušení jako scény heterosexuální.

Ženské milování je podáno spíše humorně. Scénář převrací tradiční heterosexuální model rodinného soužití na ten lesbický nebo obecněji homosexuální. S nenucenou samozřejmostí a bez potřeby se nějak vymezovat nebo stavět na obdiv svou odlišnost. Tvůrci se nás nesnaží přesvědčit, že klasický konzervativní model rodiny se již vyčerpal, ale nabízí jeho alternativu, která může být stejně hodnotná nebo v některých rysech i lepší.

Děcka jsou v pohodě jsou typickým filmem pro oscarové klání, do něhož zasáhly čtyřmi nominacemi. Nenásilně vybízí k zamyšlení všechny pochybovače, kteří striktně upřednostňují tradiční model rodiny s jeho někdy i patologickými nebo dysfunkčními jevy před jeho inovací, která může být stejně hodnotná, přínosná a kvalitní pro výchovu dětí.

Právě jim Cholodenko vzkazuje, že i homosexuální jedinci mohou vychovávat psychicky zdravé děti, jež jsou v jejich péči v pořádku a mají se dobře.

V těchto dnech probíhá festival v Cannes a tak si připomeňme nositele vítězné Zlaté palmy z roku , francouzský film tuniského režiséra, žijícího ve Francii, Abdellatifa Kechiche Život Adèle.

Vznikl na motivy stejnojmenného francouzského komiksu Le Bleu est une couleur chaude autorky Julie Maroh. Hlavní hrdinkou předlohy i filmu je patnáctiletá středoškolačka Adèle Adèle Exarchopoulos , navštěvující gymnázium a žijící s rodiči na předměstí severofrancouzského Lille. Zprvu se zdá, že je Adèle zcela běžná dospívající teenagerka, která zažívá svá první citová vzplanutí.

Na naléhání kamarádek sbalí školního fešáka Thomase, s nímž vstoupí do filmu první otevřená sexuální scéna. Její skutečné sexuální probouzení se začne ale odvíjet až od zcela jiného okamžiku. To když na ulici cestou na rande při letmém otočení zahlédne o něco starší dívku s modrými vlasy. Když se s ní později seznámí v lesbickém baru, utvrzuje se v tom, že s její orientací je to asi jinak, než si dosud myslela nebo než okolí předpokládalo. Bohémská Emma Léa Seydoux , která studuje na akademii umění a chce se stát malířkou, obrátí její život vzhůru nohama.

Díky ní Adèle poznává, co je touha, cit a vášeň. Emma jí nenásilně ukazuje ale i cestu, jak objevovat sebe sama, jak se prosadit i jak přistupovat ke své sexuální orientaci. Dívky se během jejich intenzivního a letitého milostného vztahu ovlivňují navzájem, k čemuž přispívá i to, že sdílejí společnou domácnost. V druhé části vyprávění vstupují do dospělosti, již poznamená vztahová krize. Tak jako každý vztah, i ten jejich ochladne. Emma dává průchod svým ambicím a prosazuje se jako umělkyně, Adèle přijme z jejího pohledu konvenčnější povolání učitelky v mateřské školce.

Adèle se cítí odsunutá a ze vzdoru podvede svou partnerku s kolegou z práce. Emma ji vyhodí ze svého bytu, který společně sdílely a Adèle rozchodem velmi trpí. Ztratila to nejcennější ve svém životě a ví to. Neboť jsou rány, které se nikdy nezacelí. Mohlo ale partnerství dvou diametrálně odlišných žen s rozdílnými ambicemi skončit jinak? Režisér v dlouhém časovém horizontu sleduje všechny vrcholy a pády, kterými tato dvojice prochází. Nadstandardní tříhodinová délka mu umožňuje komplexně nahlédnout na každou zdánlivě nedůležitou nuanci jejich vztahu.

Intimita a realističnost tohoto pojetí se promítá i do formální stránky filmu. Filmový jazyk koresponduje s obsahem i formou sdělení a působí nad míru autenticky, nepřikrášleně, civilně, dokumentárně, obyčejně. Jako bychom ani nesledovali film, ale vnímali přirozený osobní život druhých. Režisér s kameramanem Sofianem El Fanim zvolili takový způsob snímání obrazu, při němž se stírá hranice mezi fikčním světem a tím skutečným.

Kameraman se soustředí na detaily tváří dívek, které nám přibližuje v klidných i vypjatých momentech. Tím, jak je kamera doslova přilepená na jejich tvářích, dokáže nám zprostředkovat i ty nejsubtilnější emoce a pohnutky, které se v nich odehrávají. Stává se bránou do jejich vnitřního prožívání, které podává způsobem, jenž je naprosto fascinující.

Zvlášť v případě představitelky Adèle máme pocit, že s ní prožíváme každý záchvěv její brady či rtů ve chvílích, kdy je šťastná, nejistá nebo zraněná. Důraz na tělesnost a cit pro detail se odráží i v charakteru sexuálních scén.

Ty možná mohou šokovat ty, kteří jsou zvyklí na jejich cudné hollywoodské pojetí vstávání z postele po milování ve spodním prádle či s omotanou peřinou kolem těla , ale v rámci evropské a francouzské kinematografie zvlášť nepřinášejí nic skandálního.

K milování patří vzdechy, grimasy, propletená těla v milostném vytržení i projevy, které explicitně ukázané mohou překračovat hranice soft erotiky. Nadstandardní délka těchto scén je pak jen projevem toho, že režisér nechce dělat kompromisy a něco předstírat.

Obě herečky podávají výkon, který si zaslouží nejvyšší uznání. Zkušenější Léa Seydoux je víc profesionální, Adèle Exarchopoulos zas víc intuitivní. Právě její výkon v roli Adèle je naprosto dechberoucí a pro mě jeden z nejlepších, co jsem kdy viděl. Sledovat ji je jako prožít hned několik flashbacků z vlastních vztahů najednou a připomenout si všechny jejich klíčové momenty.

Režisér si je mistrovství obou hereček v oblasti výrazů tváří vědom a nechává je plně rozeznít. Pak stačí jen, aby dívky seděly na lavičce v parku nebo ležely v trávě a vyměňovaly si pohledy a vy cítíte takovou míru přitažlivosti a erotického napětí mezi nimi, které ve filmech s heterosexuálními páry běžně nenajdete.

Život Adèle je nad míru opojným počinem, který nám přináší pohlcující emocionální zážitek. Ve chvíli, kdy se naladíte na jeho tempo, vás strhne a tříhodinová délka se pro vás stane jen malým výsek z času, který byste chtěli s hlavními hrdinkami strávit. Plátno se stává průhledem do skutečného světa, v němž sledujeme příběh opojné, vášnivé, trýznivé, sebezničující a ve výsledku osvobozující lásky, jejíž jednotlivé peripetie se vám zadřou pod kůži s takovou intenzitou, jako byste tu milostnou romanci prožili vy sami.

Možná proto, že jste podobnou opravdu zažili a víte, že takto nějak vypadala. Debut scenáristicky a režisérky Stacie Passon připomíná mix tragikomedie Děcka jsou v pohodě a Buñuelovy Krásky dne. Oproti prvnímu počinu se katalyzátorem stavu partnerského vyhoření dvou lesbických žen nestává žádný muž.

Oproti tomu druhému se zde nepracuje se surrealistickou nejednoznačností odehrávajících se událostí. Abby Robin Weigert se po slabém otřesu mozku, způsobeném baseballovým míčkem jejího syna, rozhodne od základu změnit svůj poklidný život ženy v domácnosti.

Abby na elegantním předměstí s právničkou Kate Julie Fain Lawrence vychovává dvě děti. Z jejich vztahu ale vyprchá vášeň.

Abby si proto pronajme byt na Manhattanu a začne přes den pracovat jako prostitutka Eleanor se specializací na bohaté zákaznice. Na ženy, postrádající cit, pochopení, sebedůvěru či vzrušení, spojené se stavem milostného vytržení.

Chodí k ní mladá obtloustlá dívka, hledající svou sexuální orientaci. Nebo znuděná panička zaměstnaného muže, žijící v jinak spokojeném manželství, která hledá rozptýlení.

Právě ona se jí zadře silněji pod kůži. Když se navíc ukáže, že jde o její sousedku předměstí, je jasné, že její dvojí život je v ohrožení. Abbyino uspokojení, probíhající v souvislosti s její prací prostitutky v rovině sexuální, materiální a emancipační, si tak postupně začne vybírat svou daň.

A na Kate s Abby je, aby tuto situaci začali řešit. Nakonec se jim podaří ji zvládnout poměrně bezproblémově. Film si úspěšně odbyl premiéru na festivalu v Sundance a na Berlinale v roce za něj režisérka získala cenu poroty Teddy pro filmy s LGBT tématikou. V blíže neurčené době a na blíže neurčeném místě v Evropě se nachází vznosné, ale chátrající šlechtické sídlo.

A v něm žijí dvě ženy. Ženy nejsou definovány svým původem, profesí nebo sociálním statusem, ale výhradně rolemi, které zastávají v rámci jejich výstředního lesbického vztahu. Sběratelka motýlů Cynthia je ta dominantní, přísná a nekompromisní, která své submisivní milence Evelyn připravuje různé útrapy za to, že neplní k její spokojenosti úkoly, které jí zadala. Své ponižování po Cynthii s neodbytnou naléhavostí vyžaduje a ta ji s láskou vychází vstříc.

Až na hranici vlastního sebezapření. Autor scénáře a režisér v jedné osobě na příkladu dvou žen s nekompatibilními erotickými tužbami zkoumá obecnou dynamiku partnerských vztahů, v nichž hrají důležitou roli takové faktory jako vzájemná očekávání, akceptování světa toho druhého nebo podřizování se jeho představě o nás samých.

Rozpadající se šlechtické sídlo, řídící se vlastními zákony a pravidly, přispívá k navození hypnotické, surrealistické nebo chvílemi až snové atmosféry.

Vláčná kamera Nicholase se pomalu pohybuje mezi ponurými interiéry domu, přičemž atmosféra vyprávění díky perfektně nasvíceným záběrům působí náležitě dekadentně. Režisér skládá poctu sexploatačním filmům ze Strickland si počíná mnohem rafinovaněji. Erotickou smyslnost hledá a nachází skrze voyeuristické nahlížení klíčovou dírkou do komnat lesbického sadomasochismu.

WWW FREEVIDEO CZ PORNOSERVER

Lesbické filmy cecky

Dvě mámy lesbičky, jeden dárce spermatu a dvě děti, které se rozhodly začlenit "tátu" do svého života. Steven Russel Jim Carrey , šťastně ženatý muž, se dostane do problémů a odpykává si trest ve vězení. Skutečný Steven Jay R Jeden den ze života tří různých žen obývajících tři různé časoprostory nabízí meditaci nad nejistotami i bolestnými vítězstvími moderní ženské feminity.

Poněkud nudné a ospalé švédské městečko Amal: Dvě dívky zmítané problémy dospívání a citovým zmatením se rozhodnou pro poněkud jinou cestu lásky, než bývá zvykem.

Jak ale může dopadnout láska plavovlasé krásky s tváří filmové hvězdy a intro Aby udělal radost svému synovi, který si chce vzít dceru konzervativního senátora, musí homosexuální pár s nočním klubem předstírat, že žijí jako spořádaní diplomaté - a jako muž a žena. Mikeov život komplikuje narkolepsia, choroba, pri ktorej znenazdajky upadáva do spánku pri tej najnemožnejšej príležitosti.

Scott svojím spôsobom života rebeluje Příběh Mary Griffith natočený podle skutečné události ukazuje silně nábožensky založenou americkou rodinu, která žije v dokonalosti do té doby, než se Bobby Griffith svěří svému staršímu bratrovi, že je gay. Matka Sigourney Weaver posedlá Caesar pere špinavé peníze gangu. Jeho přítelkyně Violet se ale setkává s Corky, kterou zrovna propustili z basy, a společně davají dohromady plán, jak Ceasarovi od peněz ulehčit.

Když před 25 lety přišel do kin Jurský park a zlomil všechny rekordy návštěvnosti, slávu sklízel hlavně režisér Steven Spielberg a trikaři z ILM.

Ale ti všichni vděčí za nápad s dinosaury autorovi knihy, podle které film vznikl. Spisovatel Michael Crichton má na svědomí i další skvělé nápady včetně aktuálního seriálu Westworld. Dívky se spolu smějí, tancují, líbají se. Přátelství se rychle mění v erotický vztah, zobrazený s velkou cudností. Mona však před koncem prázdnin poznává, že ji Tamsin lhala a že ji využila v okamžicích letní nudy.

Mona se s tím však díky své silné osobnosti dokáže vyrovnat. Britský režisér polského původu Paweł Pawlikowski Žena z pátého patra, Ocarem za nejlepší zahraniční film ověnčená Ida natočil komorní prázdninový příběh podle stejnojmenného románu Helen Cross. Převzal z něj však jen ústřední motiv vztahu dvou dívek z odlišných sociálních vrstev. Pominul tak umístění děje do období bouřlivých hornických stávek v osmdesátých letech a naopak přidal postavu Monina bratra Phila.

Zredukováním počtu postav vypíchl onu opojnou, komickou i tajemnou romanci dvou odlišných dívek, jejichž charaktery se v průběhu vyprávění vybarvují. Ve spolupráci s polským kameramanem Ryszardem Lenczewským pak akcentoval vizuální stránku v malebných impresionistických obrazech krajiny i pečlivě vybraných interiérů. Jednoznačnou dominantou však je souhra obou mladých hereček, podávajících civilní a naprosto přesný výkon.

Příběh učitelky literatury a poezie Simone Diane Gaidry a její studentky se odehrává na střední soukromé katolické škole.

Problémová a rebelantská dcera senátorky Tillmanové Annabelle Erin Kelly je sem poslána svou matkou za trest poté, co byla vyloučena ze dvou předešlých škol. A hned po nástupu si Annabelle svým chováním a oblékáním proti sobě postaví vedení školy.

Představená školy, matka Immaculata Ilene Graff , na ni naléhá, aby se podřídila řádu školy a sundala budhistický růženec, který nosí na krku. Jak se později svěří, dostala ho od první osoby, do níž byla v životě zamilovaná. A tou osobou nebyl muž. Se svou orientací se svěří na dívčím dýchánku trojici svých spolubydlících z koleje. Zakřiknutá Colins vyniká v hodinách literatury slohovými pracemi, ale trápí ji psychické problémy, kvůli nimž si fyzicky ubližuje. Vůdčí party Cat si ji za to nemístně dobírá, Kristen se snaží být neutrální.

Výrazná Annabelle vztahovou hierarchií mezi čtveřicí dívek řádně zamíchá, i když se nesnaží v souboji dvou rebelek s Cat zbylé dvě dívky přetáhnout na svou stranu. Mnohem víc ji zajímá někdo jiný. Její učitelka Simone, které dává od prvních chvil najevo, že ji přitahuje. Citlivá, empatická a přemýšlivá Simone se vůči jejím dravým návrhům snaží zachovat dekórum.

Až příliš jasně a zodpovědně si uvědomuje případné důsledky podlehnutí citu ke své studentce. Pomineme-li stejnost pohlaví a naprosté tabu vztahu učitel-student, pak je tu ještě nezletilost Annabelle. Annabelle se snaží pomáhat, přemlouvá ji, ať tolik nevzdoruje, ale i ona cítí, že jí dívka není lhostejná. Přichází první letmé doteky, pohledy, postupně flirtování tak žhavé, že by se jím dál krájet prostor mezi nimi.

Učitelka sice udržuje vztah se svým kolegou, ale oba cítí, že to není ono. Mnohem lépe se cítí s Annabelle, kterou pozve během jarních prázdnin do svého domku na pláži. Tam dívka objeví na stole dopis od mladé ženy Amandy, o níž jí předtím její profesorka sdělila, že si byly blízké a že zemřela.

Zde jí pak vyjeví plnou pravdu. Ona mladá žena z fotografií, jimiž se často probírá, nezemřela, ale opustila jí a tím jí zlomila srdce. Ono otevření se sobě navzájem pak vrcholí na školním večírku, kde Annabelle zpívá na pódiu skladbu. Dívá se své učitelce upřeně do očí a ona ví, že její milostný obsah je určen jen jí. Simone musí na vzduch, Annabelle jde za ní a poprvé se společně milují. Ona vášeň, něha, důvěra, vše co bylo dosud potlačováno, se najednou v jednom milostném aktu propojí.

Jejich románek je ale prozrazen a matka Immaculata teta Simone povolává na školu vládní úředníky. Simone s nimi odjíždí v autě a Annabelle jí tiskne do ruky onen budhistický růženec, na němž tolik lpěla. Přichází do jejího pokoje, kde se ještě před pár hodinami milovaly a nachází tam své fotografie. Film ale obsahuje ještě alternativní závěr na DVD, kde se obě ženy potkávají v domku na pláži.

Loving Annabelle je celovečerním debutem režisérky Katherine Brooks , který posbíral množství festivalových ocenění. Autorce se v ní podařilo zachytit vášeň mezi učitelkou a její studentkou skrze pohledy a doteky se silou takřka hmatatelnou, k čemuž napomáhají herecké výkony obou svůdných představitelek.

Jak již bylo řečeno, to erotické napětí mezi nimi by se dalo krájet. Vztah dvou lesbiček ve středním věku naruší a rozvrátí objev muže, který se kdysi stal anonymním dárcem spermatu, poslouživším při umělém oplodnění jejich touze po vlastních dětech. Tyto dospívající děti, starší osmnáctiletá dcera Joni Mia Wasikowska , mířící po prázdninách na univerzitu, a její o tři roky mladší bratr Laser Josh Hutcherson , se nyní rozhodnou biologického otce najít a poznat.

Mise je úspěšně splněna a oni zjišťují, že u obou jde o stejného dárce. Eskalaci vzájemných sympatií a projevovanou radost z obohacení o prvek, který zúčastněným v jejich životě chyběl, ale nesdílejí v rodině všichni stejně.

Zvláště Nic Annette Bening , zastávající až dosud v rodině dominantní, chtělo by se říci mužskou roli, jen stěží může se svým upjatým chováním konkurovat světáckému kouzlu nově příchozího Paula Mark Ruffalo. Neznámý cizinec, uchvacující z jejího pohledu její nejbližší, zafunguje jako katalyzátor i spouštěč nahromaděných problémů, které začnou rozleptávat zdánlivě harmonické rodinné soužití. Paul je přitažlivý muž ve středním věku, který si začne roli znovuobjeveného tatínka náramně užívat.

Svým potomkům imponuje bezstarostným přístupem k životu, nezatíženým jako u jejich matek odpovědností rodičovské výchovy. Jeho frajerská uvolněnost, v kombinaci se schopností empatie, se stane pokušením a zkouškou nejen pro děti, ale i pro Jules Julianne Moore. To, jak v ní obstojí či spíše ne, se stane příčinou kolize ve vztahu dvou partnerek, jež se přenáší i na jejich děti.

Nečekejte ale žádné bergmanovské dušezpytné rodinné drama, v němž by se pod tíhou mravního selhání začaly obnažovat staré křivdy. Režisérka Lisa Cholodenko ve svém čtvrtém celovečerním filmu klouže víc po povrchu a skrze své hrdinky ukazuje cestu na konstruktivní řešení manželských krizí. Rodina a letitý vztah, založený na vzájemné důvěře a porozumění, je podloží, na němž se musí dál stavět, i když se jeho konstrukce otřásla v základech.

Obě herečky odvádí přirozené výkony, jež nás odzbrojí svou civilností a přesvědčivostí, nebojící se i emočně vypjatějších poloh.

Snadno jim i přes rozhádanost uvěříme hluboký cit, jenž je spojuje. Bohužel způsob, jakým jsou zde prezentovány lesbické sexuální scény, nevyvolává tolik vzrušení jako scény heterosexuální.

Ženské milování je podáno spíše humorně. Scénář převrací tradiční heterosexuální model rodinného soužití na ten lesbický nebo obecněji homosexuální. S nenucenou samozřejmostí a bez potřeby se nějak vymezovat nebo stavět na obdiv svou odlišnost. Tvůrci se nás nesnaží přesvědčit, že klasický konzervativní model rodiny se již vyčerpal, ale nabízí jeho alternativu, která může být stejně hodnotná nebo v některých rysech i lepší. Děcka jsou v pohodě jsou typickým filmem pro oscarové klání, do něhož zasáhly čtyřmi nominacemi.

Nenásilně vybízí k zamyšlení všechny pochybovače, kteří striktně upřednostňují tradiční model rodiny s jeho někdy i patologickými nebo dysfunkčními jevy před jeho inovací, která může být stejně hodnotná, přínosná a kvalitní pro výchovu dětí.

Právě jim Cholodenko vzkazuje, že i homosexuální jedinci mohou vychovávat psychicky zdravé děti, jež jsou v jejich péči v pořádku a mají se dobře. V těchto dnech probíhá festival v Cannes a tak si připomeňme nositele vítězné Zlaté palmy z roku , francouzský film tuniského režiséra, žijícího ve Francii, Abdellatifa Kechiche Život Adèle. Vznikl na motivy stejnojmenného francouzského komiksu Le Bleu est une couleur chaude autorky Julie Maroh.

Hlavní hrdinkou předlohy i filmu je patnáctiletá středoškolačka Adèle Adèle Exarchopoulos , navštěvující gymnázium a žijící s rodiči na předměstí severofrancouzského Lille. Zprvu se zdá, že je Adèle zcela běžná dospívající teenagerka, která zažívá svá první citová vzplanutí. Na naléhání kamarádek sbalí školního fešáka Thomase, s nímž vstoupí do filmu první otevřená sexuální scéna. Její skutečné sexuální probouzení se začne ale odvíjet až od zcela jiného okamžiku. To když na ulici cestou na rande při letmém otočení zahlédne o něco starší dívku s modrými vlasy.

Když se s ní později seznámí v lesbickém baru, utvrzuje se v tom, že s její orientací je to asi jinak, než si dosud myslela nebo než okolí předpokládalo. Bohémská Emma Léa Seydoux , která studuje na akademii umění a chce se stát malířkou, obrátí její život vzhůru nohama. Díky ní Adèle poznává, co je touha, cit a vášeň.

Emma jí nenásilně ukazuje ale i cestu, jak objevovat sebe sama, jak se prosadit i jak přistupovat ke své sexuální orientaci. Dívky se během jejich intenzivního a letitého milostného vztahu ovlivňují navzájem, k čemuž přispívá i to, že sdílejí společnou domácnost. V druhé části vyprávění vstupují do dospělosti, již poznamená vztahová krize. Tak jako každý vztah, i ten jejich ochladne. Emma dává průchod svým ambicím a prosazuje se jako umělkyně, Adèle přijme z jejího pohledu konvenčnější povolání učitelky v mateřské školce.

Adèle se cítí odsunutá a ze vzdoru podvede svou partnerku s kolegou z práce. Emma ji vyhodí ze svého bytu, který společně sdílely a Adèle rozchodem velmi trpí. Ztratila to nejcennější ve svém životě a ví to. Neboť jsou rány, které se nikdy nezacelí.

Mohlo ale partnerství dvou diametrálně odlišných žen s rozdílnými ambicemi skončit jinak? Režisér v dlouhém časovém horizontu sleduje všechny vrcholy a pády, kterými tato dvojice prochází.

Nadstandardní tříhodinová délka mu umožňuje komplexně nahlédnout na každou zdánlivě nedůležitou nuanci jejich vztahu. Intimita a realističnost tohoto pojetí se promítá i do formální stránky filmu. Filmový jazyk koresponduje s obsahem i formou sdělení a působí nad míru autenticky, nepřikrášleně, civilně, dokumentárně, obyčejně.

Jako bychom ani nesledovali film, ale vnímali přirozený osobní život druhých. Režisér s kameramanem Sofianem El Fanim zvolili takový způsob snímání obrazu, při němž se stírá hranice mezi fikčním světem a tím skutečným. Kameraman se soustředí na detaily tváří dívek, které nám přibližuje v klidných i vypjatých momentech. Tím, jak je kamera doslova přilepená na jejich tvářích, dokáže nám zprostředkovat i ty nejsubtilnější emoce a pohnutky, které se v nich odehrávají. Stává se bránou do jejich vnitřního prožívání, které podává způsobem, jenž je naprosto fascinující.

Zvlášť v případě představitelky Adèle máme pocit, že s ní prožíváme každý záchvěv její brady či rtů ve chvílích, kdy je šťastná, nejistá nebo zraněná. Důraz na tělesnost a cit pro detail se odráží i v charakteru sexuálních scén. Ty možná mohou šokovat ty, kteří jsou zvyklí na jejich cudné hollywoodské pojetí vstávání z postele po milování ve spodním prádle či s omotanou peřinou kolem těla , ale v rámci evropské a francouzské kinematografie zvlášť nepřinášejí nic skandálního.

K milování patří vzdechy, grimasy, propletená těla v milostném vytržení i projevy, které explicitně ukázané mohou překračovat hranice soft erotiky. Nadstandardní délka těchto scén je pak jen projevem toho, že režisér nechce dělat kompromisy a něco předstírat. Obě herečky podávají výkon, který si zaslouží nejvyšší uznání. Zkušenější Léa Seydoux je víc profesionální, Adèle Exarchopoulos zas víc intuitivní. Právě její výkon v roli Adèle je naprosto dechberoucí a pro mě jeden z nejlepších, co jsem kdy viděl.

Sledovat ji je jako prožít hned několik flashbacků z vlastních vztahů najednou a připomenout si všechny jejich klíčové momenty. Režisér si je mistrovství obou hereček v oblasti výrazů tváří vědom a nechává je plně rozeznít. Pak stačí jen, aby dívky seděly na lavičce v parku nebo ležely v trávě a vyměňovaly si pohledy a vy cítíte takovou míru přitažlivosti a erotického napětí mezi nimi, které ve filmech s heterosexuálními páry běžně nenajdete.

Život Adèle je nad míru opojným počinem, který nám přináší pohlcující emocionální zážitek. Ve chvíli, kdy se naladíte na jeho tempo, vás strhne a tříhodinová délka se pro vás stane jen malým výsek z času, který byste chtěli s hlavními hrdinkami strávit. Plátno se stává průhledem do skutečného světa, v němž sledujeme příběh opojné, vášnivé, trýznivé, sebezničující a ve výsledku osvobozující lásky, jejíž jednotlivé peripetie se vám zadřou pod kůži s takovou intenzitou, jako byste tu milostnou romanci prožili vy sami.

Možná proto, že jste podobnou opravdu zažili a víte, že takto nějak vypadala. Debut scenáristicky a režisérky Stacie Passon připomíná mix tragikomedie Děcka jsou v pohodě a Buñuelovy Krásky dne.

Oproti prvnímu počinu se katalyzátorem stavu partnerského vyhoření dvou lesbických žen nestává žádný muž. Oproti tomu druhému se zde nepracuje se surrealistickou nejednoznačností odehrávajících se událostí. Abby Robin Weigert se po slabém otřesu mozku, způsobeném baseballovým míčkem jejího syna, rozhodne od základu změnit svůj poklidný život ženy v domácnosti. Abby na elegantním předměstí s právničkou Kate Julie Fain Lawrence vychovává dvě děti.

Z jejich vztahu ale vyprchá vášeň. Abby si proto pronajme byt na Manhattanu a začne přes den pracovat jako prostitutka Eleanor se specializací na bohaté zákaznice. Na ženy, postrádající cit, pochopení, sebedůvěru či vzrušení, spojené se stavem milostného vytržení.

Chodí k ní mladá obtloustlá dívka, hledající svou sexuální orientaci. Nebo znuděná panička zaměstnaného muže, žijící v jinak spokojeném manželství, která hledá rozptýlení. Právě ona se jí zadře silněji pod kůži. Když se navíc ukáže, že jde o její sousedku předměstí, je jasné, že její dvojí život je v ohrožení. Abbyino uspokojení, probíhající v souvislosti s její prací prostitutky v rovině sexuální, materiální a emancipační, si tak postupně začne vybírat svou daň.

A na Kate s Abby je, aby tuto situaci začali řešit. Nakonec se jim podaří ji zvládnout poměrně bezproblémově. Film si úspěšně odbyl premiéru na festivalu v Sundance a na Berlinale v roce za něj režisérka získala cenu poroty Teddy pro filmy s LGBT tématikou.

V blíže neurčené době a na blíže neurčeném místě v Evropě se nachází vznosné, ale chátrající šlechtické sídlo. A v něm žijí dvě ženy.

Ženy nejsou definovány svým původem, profesí nebo sociálním statusem, ale výhradně rolemi, které zastávají v rámci jejich výstředního lesbického vztahu. Sběratelka motýlů Cynthia je ta dominantní, přísná a nekompromisní, která své submisivní milence Evelyn připravuje různé útrapy za to, že neplní k její spokojenosti úkoly, které jí zadala.

Své ponižování po Cynthii s neodbytnou naléhavostí vyžaduje a ta ji s láskou vychází vstříc. Až na hranici vlastního sebezapření. Autor scénáře a režisér v jedné osobě na příkladu dvou žen s nekompatibilními erotickými tužbami zkoumá obecnou dynamiku partnerských vztahů, v nichž hrají důležitou roli takové faktory jako vzájemná očekávání, akceptování světa toho druhého nebo podřizování se jeho představě o nás samých. Rozpadající se šlechtické sídlo, řídící se vlastními zákony a pravidly, přispívá k navození hypnotické, surrealistické nebo chvílemi až snové atmosféry.

Vláčná kamera Nicholase se pomalu pohybuje mezi ponurými interiéry domu, přičemž atmosféra vyprávění díky perfektně nasvíceným záběrům působí náležitě dekadentně. Režisér skládá poctu sexploatačním filmům ze Strickland si počíná mnohem rafinovaněji.

Erotickou smyslnost hledá a nachází skrze voyeuristické nahlížení klíčovou dírkou do komnat lesbického sadomasochismu. Všechny ty korzety, upnuté černé sukně, punčošky, podpatky a kalhotky tu mají své přesné opodstatnění ve hře na ženskost a její podrývání. Z pornografií zavánějící hry na tyranskou dominu a plachou služebnou si režisér bere pouze model těchto her, který ale naplňuje mnohem sofistikovanějším a citlivějším obsahem.

Díky nezobrazování nahoty dosahuje o to více vzrušujícího účinku. V náznaku BDSM praktik i pomůcek, které k nim ženy používají, jde mnohem dál než tvůrci Padesáti odstínů šedi. Vše se ale odehrává za zavřenými dveřmi, za jakoby mlžnou oponou, která pouze dráždí naši představivost.

Režisér se projevuje jako estét, který se vymezuje jak vůči mainstreamové kinematografii, ztělesněné Padesáti odstíny šedi, tak té béčkové s její otevřenou nahotou. Hledá vlastní svébytný tvar, který by vypověděl něco o lásce jako mezním stavu, kdy se odevzdáváme tomu druhému a stáváme se hříčkou jeho erotických fantazií, tužeb a potřeb, které nemusí vždy kolidovat s těmi našimi.